Exkurze do muzea bývalého německého koncentračního tábora „Osvětim – Březinka“ se na naší škole stala již tradicí. Každoročně se koná výprava s cílem poznat místo poznamenané nesčetnými tragickými příběhy a masovým vražděním nevinných obětí.
     I v letošním školním roce, konkrétně v pondělí 4. 5. 2015, 40 žáků našeho 9. ročníku vstoupilo za bránu s nápisem „Arbeit macht frei.“ nebo-li „Práce osvobozuje.“ Čekala na ně vyčerpávající, téměř 4 hodiny trvající prohlídka místa, kde byly nelidským způsobem usmrceny a umučeny milióny lidí.

     Naši žáci před exkurzí do osvětimského muzea získali ve vyučování informace o hrůzách, které se děly v koncentračních táborech. Avšak jejich zážitky a pocity přímo z místa předčily očekávání. Po návratu z koncentračního tábora dostali žáci 9.B a 9.C možnost zhodnotit exkurzi i význam dějepisu v současné době. Jejich názory a pocity najdete v následujících textech. Jedná se o úryvky citované z prací na téma „Proč je důležité znát historii aneb Osvětim a holocaust ?“.

P.S. Musím pochválit naše deváťáky za chování během exkurze. Ale ještě více zaslouží pochvalu za pracovní nasazení a „zaujetí tématem“, které předvedli při zpracovávání nelehkého úkolu, kterým bezpochyby uvažování o holocaustu je.
Mgr. Lenka Obručová

Sedláčková  Barbora 9.B
…“Když si vzpomeneme na rok 1942, napadne nás strašně moc smutných a nepochopitelných věcí. Hlavou tohoto zvěrstva byl Hitler, nechápu, jak lidé mohli věřit jeho slibům a zvolit ho do vlády, tady právě nastala ta hlavní chyba. Musel být hodně přesvědčivý, sliboval lepší život, bohatší hospodářství, méně práce pro ženy, ale všechno to byly lži, ohavné lži. Lidé, jako slepé ovce v davu, věřili a takhle na to doplatili…


Dědicová Zuzana 9. B
…“Ptali jste se někdy sami sebe, PROČ se učit dějiny a dávat pozor při výkladu vyučujícího? Proč pořád opakovat to nudné učivo? Já bych řekla, že na této události nás nemá co bavit.
     Zaráží mě, jak jeden obyčejný člověk dokáže zmást tolik lidí a donutit je ke spolupráci…
Každý z nich k tomu měl svůj důvod, tak jako Hitler – moc, území a peníze. Adolf Hitler špinavou práci nechával na ostatních. Blonďatí lidé s modrýma očima byli posíláni na převýchovu do německých rodin. Chtěl rozšířit árijskou rasu…Židé byli bohatí a měli mnoho majetku. Nevím, čím to bylo, že je Hitler považoval za méněcennou rasu. Všichni jsme lidé. Ale tato věta mu nebyla známa. Bylo to snad nenávistí k jejich náboženství? Nebo to byl osobnější problém? Možná… To já ale nikdy nepochopím.
     Docházelo ke hrozným věcem. Lidé byli posíláni do plynových komor, a to nejen dospělí ale i nevinné děti. Mnoho lidí nechápe jak to, že se jim to nezdálo divné. Pracují v táboře a najednou jim řeknou, že se jdou umýt. Já tomu ale rozumím. Chtěli tomu věřit. Člověk tam nedokáže rozumně myslet…“



Grochowiecová Lenka 9.B
…“Můžeme se jen domnívat, co těmto lidem v koncentračních táborech dělali. Hlad, bída, krysy o velikosti koček, přelidnění, fekálie na každém kroku, nedostatek vody a další nehumánní věci.
     Proto si myslím, že Osvětim a místa tomuto podobná by měl každý člověk jednou za život navštívit. Vidět, kde a v jakých podmínkách lidé přežívali, umírali. Vidět tu historii lidského bytí. Poznat v hodinách dějepisu a pak na místě, kde se dějiny odehrávaly... Představit si tu hrůzu. Aby se historie už nemohla opakovat.“


Horáková Alžběta 9.B
…“Tři měsíce, to bylo maximální dožití v koncentračních táborech. Jenom tři poslední měsíce života a kvůli komu? Kvůli Hitlerovi? To snad ne. Kolik tisíce a tisíce životů má na svědomí. Kolik krve mu zůstalo na dlaních? Proto se teď vrátím úplně na začátek k první otázce. Proč je důležité znát historii? Odpověď je prostá, abychom se poučili z chyb a neopakovali stejné omyly.“


Kulhanová Pavla 9.B
…“Podívejme se o nějakých 70 let zpět, kdy jeden člověk, mohli bychom ho nazvat fanatikem, Adolf Hitler a jeho strana NSDAP vymysleli rasovou teorii a plán vraždy milionů lidí. Jeho plán skutečně vyšel. Masová vražda Židů. Šest milionů mrtvých lidí. To byl holocaust.
     Proč bychom se měli učit o  válce, o holocaustu, koncentračních táborech a všech těch zločinech proti lidskosti? Proč bychom si měli procházet místo, kde umírali desetitisíce lidí? Odpověď není vůbec jednoduchá. Ale myslím si, že pokud se nebudeme učit o všech těchto věcech, zapomeneme, a když zapomeneme, historie se bude opakovat. Činy, jež byly spáchány, nemohou  zůstat bez povšimnutí. Musíme si připomínat krutost minulosti pro lepší budoucnost. Vidím to kolem sebe stále. Utlačování a vtipkování nad Židy, odlišné rasy a původu, stále zůstává. A to je podle mě znovu špatně. Jsme jenom lidi, musíme se respektovat navzájem proto, abychom mohli žít v míru. Tohle je důvod, proč je nutné  se o tom učit. Abychom nezapomenuli.“


Pátková Klára 9.B
…“Proč bychom se měli učit o válečných hrůzách? Abychom si vážili toho, co máme, v jaké době a kde žijeme.  Já jsem si teprve po návštěvě koncentračního tábora – Osvětim, uvědomila, jak si musím vážit toho, že mám – svobodu, domov, rodinu, jídlo …“


Lasovská Monika 9.B
…“Koncentrační tábory vznikly, protože se árijské rasa v čele s Adolfem Hitlerem snažila o nadvládu nad celým světem a o rozšíření území. Dalším z hlavních důvodů je představa velkého zisku, kterého později i docílili – rychle, levně a hlavně efektivně (prodáváním vlasů, zabráním židovského majetku - arizace…) Pomyslíme-li, že lidé, kteří byli posíláni do koncentračních táborů,  zpočátku ani nevěděli, kam se chystají, je to hrozné. Jak někdo mohl dovolit smrt několika milionů lidí? Jak toho vůbec docílil? Lidem nedocházelo, že dělají něco špatného. Stačilo, aby je jen někdo přesvědčil, že Židé jsou méněcenní a že díky nim nevyhráli válku. Obviňovali je ze všeho.
     Mám z toho divný pocit po návštěvě Osvětimi. Jak vůbec někdo mohl být tak surový? Jsem ráda za to, co mám a v jaké době žiji…“


Šťastný Marián 9.B
…“Do koncentračních táborů, zejména do Osvětimi, Židy přiváželi i několik dní v nákladních vagónech - v tak zvaných “dobytčácích“. Proč tímto způsobem? Bylo to levné. Aby se ušetřilo ještě víc, stavěly se koncentrační tábory u kolejí, aby vězni vystoupili, rozdělili se podle kritérií a dále se posílali buď pracovat, nebo do plynových komor a na kremaci.
    Když se zamyslíme nad tím, co bylo lepší, jestli pracovat, trpět, hladovět a nakonec zemřít, nebo jít rovnou na smrt, nejspíš bych radši žil a pokusil se utéct. Proč? Sám nevím, je to prostě tak, člověk se vždy snaží přežít…“


Severin Vojtěch 9.B
…“Já jsem si vždycky myslel, že ti „,esesáci,  co jsou zaměstnaní v koncentrácích“, si třeba uvědomí, že to,  co dělají je špatné,  a třeba Židům budou pomáhat a svrhnou Hitlera, ale ne. Naopak se jim to snad líbilo ještě víc než samotnému Hitlerovi.  Nebo ty pokusy „na genetiku“, jak dělal Mengele, byly taky hrozné.  Protože podle mě je důležitější to, jak někdo umře, než kolik je mrtvých…Třeba když někdo stojí  24 hodin s dalšími 15  lidmi v temné místnosti 1x1 metrů, v zazděné místnosti, bez přístupu světla a vzduchu,  tak je to mnohem horší, než se nechat zastřelit, nebo jít do plynu…“


Záruba David 9.B
…“Továrna na smrt =  Osvětim nebo Auschwitz. Pod tím to slovem si většina lidí představí místo, kde si lidé prožili nejstrašnější věci. Je daleko od civilizace na rozlehlých pláních. To nacistům „hraje do karet“. Proč je Osvětim neblaze proslulá? Má hodně lidských příběhů a osudů. Začala fungovat v roce 1940, ale v roce 1942 ji zdokonalil Eichmann, pak dovedla zabíjet nejvíce lidí ze všech koncentračních táborů, co kdy byly postaveny. Nejhorší na tom bylo, že ti lidé nic neudělali, ale museli pykat za svou víru a názor. Lidé žili v naprosté bídě a špíně mezi krysami.
     Co říci na závěr? Je to smutné, ale prostě se to stalo. Ponaučili se z toho naši předci, kteří dovolili vládu jednoho fanatika ? Věřím, že ano. Ale rozhodujte se s rozvahou, koho budete volit ve svých osmnácti letech.“


Chmelař Tomáš 9.C
…„Většina Židů nevěděla, do čeho jdou. „Prý“ pracovní tábor.  A co takhle továrna na smrt? Převážení v dobytčích vagónech nacpaných po okraj lidmi. Někteří zemřeli již při převozu do “pracovního“ tábora.  Možná to bylo lepší, než to, co je čekalo tam. V Osvětimi. Nejhorší koncentrační tábor v Evropě. “Žili“ v otřesných podmínkách, které si nedovedeme představit. Tohle měl na starost jeden jediný člověk, Hitler. Proč mu to svět dovolil? Proč někdo nezakročil? Zabití nad 4000 lidí v plynových komorách za jeden den. „Prý“ sprchy.  Není tohle zločin? Proč jim to prošlo?“


Hammer Jáchym 9.C
… „Zabít lidi jiné barvy pleti,  rasy nebo jiné víry, je ostudné a hanebné. Není to jen můj sen, aby se lidi měli mezi sebou rádi navzdory víře, rase, národnosti. Mnohokrát se tyto odlišnosti mezi lidmi  řešily velmi nesmyslným a ohavně nelidským způsobem, a to válkou a genocidou. Někdy si říkám, proč jsme vyspěli do takového vývojového stupně, že se dokážeme navzájem mezi sebou vraždit, zabíjet, vyhlazovat…?“
 

Macečková Kateřina 9.C
… „Když si představíme, jak bezmocní lidé projdou bránou  a okolo  sebe vidí ostnaté dráty, aby nemohli utéct. Pak jim začne docházet, že přežít =  ten nejtěžší boj! Mnozí umírali na podvýživu a různé nemoci ze špíny. Dospělí lidé, kteří vážili sotva 30 kilo, museli pracovat celé dny, s minimem  jídla a vody. Mnozí už to nedokázali a chtěli utéct. Někdo měl štěstí a utekl a někoho hned zastřelili. Ke konci války někteří  ještě projevovali sílu k přežití, a tak je  polili studenou vodou a vyhnali do mrazu a  zimy na pochod smrti. Marně se asi budeme zabývat tím, proč se tam dostaly malé děti… ? V “rodinných  táborech se zabíjelo jak o život“, jedni šli do plynu, některé z dvojčat nebo z trojčat šli k tak zvanému doktoru “ Mengelemu, který na nich prováděl pokusy…“


Kolář Dominik 9.C
… „Lidé umírali a co s mrtvými těly? Pohřby v této situaci nejspíš nehráli žádnou roli. Mrtví byli spalováni v krematoriích, a to několik tisíc za jeden den. Podle mého názoru to muselo být pro ostatní nesnesitelné. Vidět nebo „pálit“ své přátele, rodinu, ale i cizí lidi. Cítit ve vzduchu spálené lidské maso a bát se, že na další řadě jste právě vy. Když se zamyslím, tak určitě by byla lepší jistá smrt než utrpení, které bylo v tomto pracovním táboře neboli Osvětimi. Lidé, co tohle peklo přežili, ztratili rodinu, osobnost a nejspíš už nikdy nebyli jako dřív, tížilo je to, co viděli a prožili a zcela určitě na to nikdy nezapomněli. Osvětim je místo, kde bych nikomu nepřál, aby tam byl, a doufám, že se tato odporná kapitola nikdy znovu neotevře… „


Kolaříková Martina 9.C
… „Velmi často  přemýšlím nad tím, co by se dělo, kdyby někdo řekl lidem pravdu. Pravdu o tom, co za hrůzy se v Osvětimi děje. Co by se stalo? Spojili by se lidé a něco by podnikli? Kolik životů by zachránili? Tedy jenom, jestli by byli ochotní se spojit a něco podniknout. Copak nikdo, kdo o tomhle hrozném, nelidském „projektu“ věděl nebo se ho jakkoli zúčastnil, nemohl dát vědět pravdu? Proč ji neříkali? To měli tak velký strach z Hitlera? Měli strach, že by taky skončili v Osvětimi nebo je nějakým způsobem vydíral? Položme si tu základní otázku. Byl by nějaký člověk ochotný vzdát se svého života pro záchranu druhého ?...“


Grulich Lukáš 9.C
… „Nacisté Židy  zabíjeli rychle a levně, hromadně a s využitím otravného plyn. Chovali se k nim jako k dobytku, žádná důstojnost či lidskost, a to je velmi smutné, jak se může člověk dívat, jak jen  tak někdo umírá, aniž byste mu pomohli… Každý člověk v dnešní době může být rád, že si tím neprošel… Doporučil bych každému navštívit toto místo, aby se sám uvědomil, jak strašné to bylo…“


Volný Šimon 9.C
… „Po vypuknutí II. světové války Židé už nepatřili mezi lidi, byli označení tzv. Davidovou hvězdou, kterou museli nosit na oblečení. Byli pečlivě evidováni a posíláni do prvních táborů, ty byly sběrné. Co se stalo po tom, co je převáželi do koncentračních táborů? Zažívali nelidské zacházení, potupení, týrání hladem, nesmyslné tresty, bití, mučení a hromadné zabíjení. V jednom takovém táboře jsem byl na exkurzi, v Osvětimi. A to co jsem viděl, mě donutilo k zamyšlení  a k představení si toho, jaké by to bylo, kdybych se tam dostal. Je to strašná představa, nestihnout se rozloučit s rodinou, vidět je, jak umírají. Denně  pracovat jen za kousek chleba, být obklopen nemocemi, hladovět a trpět. Ti lidé, co přežili, tak se tam nedokážou vrátit, nedivím se…“



Wiesner Jan 9.C
… „Židé byli likvidováni systematicky. Odváželi je vlakem do koncentračních táborů. Zde přežívali v nelidských podmínkách, za neustálého ponížení a hrozby okamžité smrti. Byli vyhublí. Ženy často vážili jen asi 25 – 30 kg, muži pak asi 40 – 50 kg. K jídlu dostávali ,,polévku“ ze shnilé zeleniny, podávanou studenou. Na toaletu chodili společně 2x denně do jednoho baráku, přičemž na vykonání potřeby měli často méně než půl minuty. A hlavně zde umírali...na nemoci, podchlazením, zastřelením a také v plynových komorách. Jen v Osvětimi podle oficiálních údajů zahynulo přes 1 milion obětí. Avšak stále zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Asi nejčastější je, zda  tomu šlo jakkoli zabránit?
     Před velmi krátkým časem jsem měl možnost Osvětim navštívit v rámci školního zájezdu. Byla to velmi zajímavá zkušenost. Nedokážu si představit, že bych tam tehdy jako vězeň byl. Myslím si, že je velmi důležité, aby lidé věděli a na vlastní oči také viděli, co se v té době dělo. Je také potřeba, aby se lidstvo poučilo ze svých chyb a žádná tragédie podobných rozměrů se nikdy neopakovala...“


Genčúrová Petra 9.C
… „Když tak přemýšlím nad tímto tématem, vybaví se mi celá exkurze do vyhlazovacího tábora… I po sedmdesáti letech, kdy byl tábor osvobozen, ten pach a ponurá atmosféra zůstávají. Bylo pro mě nepředstavitelné, že stojím na půdě, kde nacisté ničili, týrali a zabíjeli lidské oběti. Opět se mi vrací do myšlenek otázka. Proč? Z jakého důvodu? A jak to, že byla Osvětim tak odlehlá od civilizace? Hitler a vláda nechtěli, aby o tomhle veřejnost věděla. Nemohli si dovolit  prozradit takovou věc. Nemilosrdně brali životy nebohým lidem. Ale oni měli stejné právo na život jako „nadlidi“ nacisté… Poučili jsme se z chyb? Ve chvíli, kdy jsem viděla ty baráky, obrovské hektary plochy a koleje, po kterých denně přijížděly tisíce Židů, uvědomila jsem si, že každý, kdo by viděl a slyšel to, co my při exkurzi, stejnou chybu by už dopustit nedokázal… chodili jsme po cestách, kde byl rozsypán lidský popel…
     Věřím, že prohlídka není pro každého, ale  přesto jsem se jí ráda zúčastnila a těm, kteří se rozhodují nad tím, jestli na tohle kruté historické místo jet, můžu vzkázat jen jedno, Neváhejte, jeďte.“

V měsíci dubnu proběhla sběrová soutěž. Nasbírali jsme 14 500 kg. Vítězové prvního stupně: 1. místo - 3.B (p. uč. Petrůjová); 2. místo - 4.B (p. uč. Rieglová); 3. místo - 5.A (p. uč. Ručková) a 2.B (p. uč. Parmová). Na druhém stupni získala 1. místo - 9.B (p. uč. Obručová); 2. místo - 6.B (p. uč. Krusberská); 3. místo - 8.A (p. uč. Skalská).